Pro odborníky

ARCHIV BLOGU

ARCHIV NOVINEK

Rozhovor pro ČTK

Pacienty s poruchami srdečního rytmu, kteří mají kardiostimulátor nebo defibrilátor, mohou lékaři sledovat na dálku v systému Home monitoring. Systém je chrání před náhlou srdeční smrtí a zlepšuje léčbu. Novinářům to dnes řekl přednosta první interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Loni dostalo v ČR přístroje napojené na dálkové sledování 2596 pacientů. Čekací doby jsou až rok, mohly by být kratší, kdyby nebyly přísné limity od pojišťoven, uvedl.

Pacienty s poruchami srdečního rytmu, kteří mají kardiostimulátor nebo defibrilátor, mohou lékaři sledovat na dálku v systému Home monitoring. Systém je chrání před náhlou srdeční smrtí a zlepšuje léčbu. Novinářům to dnes řekl přednosta první interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Loni dostalo v ČR přístroje napojené na dálkové sledování 2596 pacientů. Čekací doby jsou až rok, mohly by být kratší, kdyby nebyly přísné limity od pojišťoven, uvedl. 
    "Dálkové sledování pacientů s implantáty typu kardiostimulátoru a defibrilátoru je výhodné především pro předcházení komplikacím. Výhodou je to, že máme každý den k dispozici aktuální zdravotní stav pacienta, který se týká poruch srdečního rytmu," vysvětlil. Systém pomohl snížit úmrtnost a zlepšil i kvalitu života pacientů. 
    Ti mají u sebe zařízení, které připomíná mobilní telefon a pomocí datových zpráv SMS přenáší digitálně data do centrály. Tam se data zpracují a analyzují. Lékař má data druhý den ráno ve svém počítači. "Na webu můžeme každého pacienta zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku, nebo měl během minulého dne a noci nějaký problém. Můžeme mu okamžitě zavolat, upravit třeba dávkování léků, a tak včas předejít závažným komplikacím," popsal systém Táborský. 
    Systém sleduje také funkci kardiostimulátoru a defibrilátoru, zda jsou baterie nabité a zda elektrody zavedené do srdce předávají signály. Pokud nastane technický problém, předá systém zprávu centru. Nemůže se tak podle Táborského stát to, co dřív bývalo, že pacient chodil třeba i několik měsíců s nefunkčním přístrojem, než přišel na další pravidelnou kontrolu k lékaři. Kdyby ho v té době zastihla smrtící arytmie, nepřežil by. 
    "Naším cílem je to, aby pacienti, kteří jsou vzdáleni desítky kilometrů od našeho centra, nemuseli zbytečně jezdit, a byli stále pod kontrolou. Komunikujeme s nimi a s jejich ošetřujícími lékaři, a tak nabízíme výrazně efektivnější a ekonomicky méně náročný model léčby," shrnul Táborský. 
    Kardiostimulátor k léčbě pomalého srdečního rytmu má v ČR přes 100.000 lidí. Ročně jich lékaři v 16 implantačních centrech zavedou 8000, z nich 2000 jsou výměny. Defibrilátorů voperují ročně 2000. Ze zhruba 10.000 přístrojů voperovaných ročně bylo loni téměř 2600 těch, které jsou napojeny na dálkové sledování. V předchozích letech počty přístrojů prudce rostly, poslední dva roky nastala podle Táborského určitá stagnace. Stejně jako jiné obory medicíny totiž i zde platí omezení pojišťoven.

 

Praha 26. července (ČTK)

0 komentářů

Váš komentář k článku