Pro odborníky

ARCHIV BLOGU

ARCHIV NOVINEK

V Česku se přesoluje

V Česku se přesoluje

Rozhovor doc. Táborského pro MF Dnes.

Česká domácnost je historicky zvyklá přesolovat

 

Test MF DNES ukázal, že přemíra soli se nevyhýbá ani „dětským“ potravinám. Jaké riziko hrozí dětem, které budou jíst odmalička potraviny s vysokým množstvím soli? „Možnost vzniku hypertenze, čili vysokého krevního tlaku,“ říká kardiolog Miloš Táborský z Fakultní nemocnice v Olomouci.„Pokud má dítě genetickou zátěž v rodině, může dlouhodobá konzumace soli v těchto výrobcích posílit vznik vysokého krevního tlaku už poměrně v raném věku. Ale není to jen otázka hypertenze, ale také srdečního selhání, nebo ledvinové nedostatečnosti či dalších metabolických poruch... Spektrum chorob, při nichž je nutné omezit příjem soli v potravinách, je poměrně široké.

 

Neslané pokrmy příliš nechutnají. Dá se sůl v pokrmech něčím nahradit?

Je možné používat takzvanou umělou sůl, ta ale není také dvakrát dietetická, abychom ji mohli doporučit. Spíš je lepší děti vůbec na slanou chuť nezvykat. Všechno by mělo začít výchovou v rodině, české domácnosti jsou historicky zvyklé přesolovat. Třeba v mediteranských zemích se nesolí tolik jako u nás. Sůl je možné nahradit jinou skladbou potravin – třeba vyšší konzumací ovoce a zeleniny, které mají osvěžující charakter a nahrazují ty těžké a slané pokrmy, které konzumujeme u nás. Čili změnit jídelníček, naučit děti pít místo minerálních vod prostou vodu třeba v kombinaci s ovocnými čaji.

 

Jak snížit příjem soli? Co radíte vašim pacientům?

Především jim vysvětlujeme, v kterých potravinách se sůl nachází. Často nechápou, že se objevuje v sýrech nebo i jiných potravinách, u nichž nemají pocit slanosti. Omezení soli je přitom důležitou součástí léčby hypertenze. Redukcí příjmu soli se stav výrazně zlepší tak, že nemusíme přidávat další léky nebo kombinovat více preparátů. Bohužel často narážíme na to, že není soulad mezi skutečným obsahem soli ve výrobku a tím, který je uveden na obale. 

 

Problém je, že obsah soli najdeme jen na některých potravinách, častěji je tam sodík a lidé jej zaměňují se solí.

Je to tak. Na obalech by měla být informace o obsahu soli, nikoliv sodíku. Aby si ho každý mohl vztáhnout k potencionálnímu riziku nebo už probíhajícímu onemocnění. Pro zajímavost sodík tvoří asi 40 procent kuchyňské soli.

 

Které potraviny jsou pro lidi s vysokým tlakem tabu?

Vysloveně tabu nejsou žádné, spíš jde o rozumnou míru. Především jsou to uzeniny, hlavně ty běžné české, které nabízejí hypermarkety. Technologie jejich výroby je postavena na umělém dosolování, na rozdíl třeba od italské nebo španělské šunky, která se vyrábí sušením masa. Jsou to i sýry, protože kvalitní sýry typu parmezánu mají obrovský obsah soli, i když jsou velmi chutné., dále solené buráky, popcorn, chipsy a obecně fastfood. Pak také minerální vody se zvýšeným obsahem sodíku. Naštěstí už výrobci většinou deklarují, kolik je v lahvi sodíku. 

 

Co pečivo?

Pečivo je také problém. V pekárnách dávají do těsta hodně soli z technologických důvodů. To je další věc, kterou říkáme pacientům: minimalizujte bílé pečivo, nahraďte ho celozrnným.

 

Kolik bychom měli přijímat soli a kolik jí v České republice přijímáme?

Většinou se uvádí do pěti gramů maximálně. U dětí někde mezi třemi a čtyřmi gramy. V České republice konzumujeme dnes průměrně 9-12 g soli denně. Cílem je tedy snížení spotřeby soli o 4-7 gramů denně.

Průměrná denní spotřeba soli byla zkoumána ve studii INTERSALT, kdy u mužů byla zjištěna konzumace v rozmezí 8-14 g a u žen 7-10 g denně. Nejméně se solní v Brazílii a Africe, kde je také nejnižší výskyt vysokého krevního tlaku. Druhým extrémem je  Japonsko s průměrným příjmem až 25 g soli denně.

0 komentářů

Váš komentář k článku